Nellsi

Kdybychom se vás zeptali, zda víte, co je to časovaná bomba, jistě by nikdo z vás netápal a byl by bezradný. Je to jedna z nejnebezpečnějších zbraní, protože o ní prostě nevíte. Je nastražená jako past, a chytit se do ní mohou ti, co nejsou připravení, a co nepředpokládají, že by tu něco takového mohlo být.

Jestliže se zaměříme na doslovné časované pumy, například umístěné pod stolem v kanceláři, anebo v autě, jak nám to předvedl Jean Paul Belmondo ve filmu „Policajt nebo rošťák“, pak vnímáme jejich nebezpečí celkem jasně, ale mezi časovanými pumami tikají i ty, s nimiž třeba vůbec nepočítáte. Jednou z nich může být i vzduchotechnika v paneláku.

Zdánlivá hromada plechu, svařeného, sešroubovaného či snýtovaného do úhledné konstrukce, umístěná do společné stoupačky v domě. Vzduchotechnika se tu instaluje proto, abychom z bytů, navěšených nad sebou, vytáhli výpary z toalet a z koupelen, a také z kuchyní, při přípravě pokrmů nad kuchyňským sporákem. A teď si možná řeknete, proč tolik povyku o časovaných bombách, když si tu v poklidu do útrob plechového potrubí nasávají ventilátory vzduch z domácností, a ten proudí vzhůru ven z domu?

Nebezpečí časované pumy v paneláku se vzduchotechnikou tkví v tom, že do potrubí nevstupuje jen vzduch, ale spolu s ním i mastnota a prach. Ty se přilepí na plechové stěny a jakmile vytvoří souvislou vrstvu, pouhý milimetr silnou, stanou se hořlavinou první třídy. Mastný prach je ideální hořlavina, a víte, proč? Protože mezi jednotlivými zrnky prachu je mnoho vzduchu, tedy kyslíku, a olej, který sám o sobě dokáže hořet, například když vám vzplane na pánvi při smažení, je tu tím prachem spojen v drobných kapénkách, a kyslík tomu dodá hořlavost, asi jako když kovář zafouká do výhně na rozpálené uhlíky. I pouhá milimetrová vrstva mastného prachu dokáže dokonce explodovat a zapálit celý dům, třeba pět bytů pod sebou. Není to legrace, a pokud se toto podcení, jistě si domyslíte, jak to může skončit.