Nellsi

ZávÄ›rem stÅ™edoÅ¡kolského studia je obvykle maturitní zkouÅ¡ka. Ta se skládá z písemné, praktické a ústní Äásti, pÅ™iÄemž aby student proÅ¡el, nesmí v žádné z nich mít horší známku než 4. Je vÅ¡ak pravdou, že v posledních letech maturity proÅ¡ly mnoha zmÄ›nami, pÅ™edevším pak standardizací díky CERMATu.

 

AÄkoliv studenti si vÄ›tÅ¡inou stěžují na obtížnost, naprostá vÄ›tÅ¡ina dospÄ›lých je pÅ™esvÄ›dÄena, že dnes jsou tyto zkouÅ¡ky příliÅ¡ snadné, a to pÅ™edevším kvůli vysokému poÄtu studentů, kteří je udÄ›lají. Ukazuje se vÅ¡ak, že situace není ani zdaleka tak jednoduchá.

 

 

Ano, pro gymnaziální obory se situace zjednoduÅ¡ila, neboÅ¥ maturitní otázky se pro nÄ› staly snazšími. PÅ™esný opak vÅ¡ak nastal u odborných oborů, kde se nevÄ›nují ani tak vÅ¡eobecným znalostem, jako spíše odborným pÅ™edmÄ›tům ve snaze pÅ™ipravit své absolventy na výkon urÄitého povolání. Ti pak mají s tÄ›mito otázkami mnohem vÄ›tší problémy.

 

Je to koneckonců vidÄ›t i na statistikách, kdy z Äeského jazyka a matematiky, dvou pÅ™edmÄ›tů které proÅ¡ly nejvÄ›tší standardizací, neprojde vÄ›tší poÄet maturantů z odborných oborů, a naopak je složí podstatnÄ› vÄ›tší poÄet gymnazistů.

 

 

Je totiž faktem, že souÄasné maturitní otázky nejsou koncipovány s ohledem na rozdílnou výuku v různých typech Å¡kol. Je totiž jasné, že ekonomické lyceum se nebude až tak do hloubky zabývat ÄeÅ¡tinou, zatímco na gymnáziu se studují v podstatÄ› vÅ¡echny pÅ™edmÄ›ty, aby mÄ›l student otevÅ™eny dveÅ™e na vysokou Å¡kolu.

 

Co se s tím dá dÄ›lat? Pravdou je, že Å™eÅ¡ení není mnoho. SamozÅ™ejmÄ›, mohli bychom se vrátit ke starému systému, avÅ¡ak k tomu není příliÅ¡ vůle. A navíc ani ten nebyl bez chyby. Bylo by tedy nutné najít nÄ›jaký jiný, k Äemuž vÅ¡ak nejsou prostÅ™edky.

 

Zdá se tedy, že pro nejbližší období to nevypadá pro maturanty nijak slavně. Budou se zkrátka muset připravit na to, že zde nebude ani tak záležet na inteligenci a schopnostech studenta jako na tom, kterou školu vystuduje. A to je obrovská škoda.